Slunce

Vondráčková + Korn

1:Já kdysi sBm úsvitem ti říkal častoD#mkrát,
že jsi mé G#7slunce, o němž nikdo nemá C#zdání.
Řek jsem to vF#ážně, jenže nesmíš to tak D#mbrát.
Přeháním rFád, to bude Bmtím.
2:Já kdysi s úsvitem ti řekla častokrát,
že jsi mé slunce, které vyšlo v pravou chvíli.
Slyšel jsi správně, jenže nesmíš to tak brát.
Bezpočtukrát člověk se Bmýlí.
R:Slunce je D#mfair, to nezaspí a hřeje zG#áda,
vysvitne vC#čas, když naprší ti do mBm7ikáda,
nechce nic D#mmít, nic nedluží a svítí sFtejně
na moji Bmtvář, na dlaně tBvé.
Slunce je D#mfair, to nešidí a hřeje pG#láže,
odvede sC#vé a neslíbí, co nedoBm7káže.
Kol hlavy D#mměj si svatozář a třeba hFřej si,
slunce ty Bmnejsi.
3:I když máš spoustu chyb, tak já ti rozumím
a slabší stránky tvé ti vůbec nevytýkám.
Ani já nejsem tvoje slunce, pokud vím.
Netrap se tím, to se jen řBíká.
4:Už raděj mlč a dívej, hvězdy jsou ty tam,
přichází úsvit, velké slunce hlásí ráno.
Co přát si krásnějšího nad ten zázrak sám,
že ty mě máš, že já tě mám.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:24:22.784+00:00
Výsledky hledání: